Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výchova:

Učíme se přivolání ze hry s jiným psem. Páník usoudil, že máme dost velké rezervy a že to tak dál nejde, jinak řečeno, pokud je k dispozici nějaký pes, tak na pána zhluboka s…u). A tak to zkoušíme při hře s Mášenkou nebo jinými psy, s 10 m stopovačkou a sušenými plátky kuřecího (jó ty jsou fakt dost dobrý). První přivolání je tedy o přetahovanou, další se postupem s ohledem na chuť těch plátků celkem lepší (na piškot by to nešlo).

 Klasické povely už celkem umím, ale mám i své dny. Občas pokud jsem nevylítaná nebo mne zaujme nějaký psí kolega(yně), tak více zlobím. Jsem už psí puberťačka a tak páníci toto chápou. Umíme obstojně ke mně, k noze, jít u nohy (cca 90% občas jdu více dopředu nebo do boku, ale páník mne vždy upozorní).  Zvládám povely „lehni, sedni“ (někdy to trošku trvá), „lehni“ za chůze, „sedni“ za chůze, „zůstaň, štěkej“ (ale nepočítáme to, že bychom jako třikrát štěkli, jak někteří chtějí). Přivolání, „k noze, lehni“ a zvednutí do „sedni“ už dělám i podle gest. Proběhnu při přivolání kolem psa, který ale musí být v klidu (pokud naznačí, že by si i pohrál je to 50 na 50). Přejdu kladinu, umím překonat bariéru (kór když vidím před sebou ty menší kolegy, jak jim to jde, nic jiného mi nezbývá, že ano). Je to moc, nebo málo? Páníci na mne netlačí, vše je v klidu. Nezkoušeli jsme stopovat. Doma, k radosti rodiny, už tak moc nedevastuji (až na ten tygrovaný polštářek, co jsem si přivezla jako štěně od mamky, který jsem venku rozcupovala po trávníku, že to místy vypadalo, jako by zrovna přijel Martin na bílém koni).

Povahou jsem poměrně klidná (asi jak má ridgeback být). Pokud nejsem vyběhaná, pak se projevuji trošku aktivněji do hry (mávám ocasem a zkouším vrčením pániky rozhýbat). Táhne mě to k dětem a samozřejmě ke psům (ale už taky ne ke všem). Nejsem agresivní (ale když na mně před týdnem bezprostředně z blízka vyjela fenka Výmarského ohaře, nedala jsem se), konfliktům se vyhýbám (od vrčících psů změním směr, malé neřeším).

Procházky s pánem, jak polem, tak i lesem, absolvuji převážně volně bez vodítka, na začátku a na konci s občasným povelem (hlavně přivolání – páník ale přivolává jen, když zrovna nejsem do něčeho zabraná). Na zvěř máme prozatím štěstí, poslední dobou nic nepotkáváme, dříve to dopadlo vždy dobře (např. to stádo srn proběhlo za zády Béji zrovna, když tlačila a koukala se na pánika :-)

 

Váha: 30,5 kg

Výška: 65,5 cm